neděle 13. dubna 2014

Striptease at the reception

Díky našemu vedení, které nám zaplatilo nové pracovní oblečení, jež jsme si navíc mohly s holkama vybrat samy, stojím na recepci ve zbrusu nové recepční košili. Je opravdu šik – bílá, s dlouhými rukávy, s prodlouženou zádovou partií (tudíž se nemusím bát pro něco ohnout). Co nás na ní však zaujalo nejvíce – byly malinké stříbrné knoflíčky.

Thanks to our boss  that he paid us new business clothing, moreover, we were able to choose it with girls ourselves, I stand at the front desk receptionist in a brand new shirt. Is really chic - white, with long sleeves, with extended back (I don’t need to worry anymore if I will need to bend). What we liked most - were tiny silver buttons.



S pocitem, že mi to opravdu sluší, jsem se na všechny hosty usmívala víc než obvykle. Po té, co si skupina mladých lidí vypsala registrační přihlášky a má kolegyňka jejich údaje naťukala do počítače, jsem se na ně otočila a začala jim odříkávat základní informace týkající se hotelu: „Kdy a kde je snídaně, jaké máme heslo k wifi, v kolik je třeba poslední den opustit pokoj...“

„Okey, děkujeme,“ nenechali mě ani domluvit, a aniž bych jim dala klíče od jejich pokojů, už se hrnuli směrem k výtahům.

„Počkejte,“ zakřičela jsem hlasitě a přinutila je věnovat mi pozornost.
„Ještě tu pro vás něco mám!“

Možná to bylo tím, jak jsem se energicky nadechla, ale v momentě, kdy jsem to dořekla, a kdy jsem na sobě ucítila asi šestero párů očí, uslyšela jsem: „Puf, puf, puf!“

Tři horní (ty zatraceně titěrné) stříbrné knoflíčky na košili se uvolnily z dírky (můžu být ráda, že nikomu nevystřelily oko) a já najedenou před hosty stála s obnaženými ňadry.

„Co to bylo?“ reagovala jedna slečna.
„Bude pokračování?“ smáli se další.

Asi si umíte představit, jak jsem se cítila!

„To byl bonus,“ rychle jsem se zase zapla a překotně všem rozdala klíče od pokojů.
„Příjemný pobyt!“ snažila jsem se zachránit aspoň zbytky své důstojnosti.

No, nejsem si moc jistá, jestli se mi to povedlo.

P.S.: Pochopitelně ještě ten večer jsem ty knoflíčky přešila!


 ***

With the feeling that I really look good, I smiled at all the guests more than usual. After a group of young people wrote registration application and my colleague typed their data into the computer, I turned to them and began to say them basic information about the hotel: „When and where breakfast is, what is wifi password, when is check out...“

„Okay, thank you,“ they didn't let me finish, and without their keys from rooms rushed toward the elevators.

„Wait,“ I shouted loudly and forced them to pay attention to me.
„I‘ve got something for you!“

Maybe it was because I took a breath forcefully, but at the moment I spoke, and when I wore felt about six pairs of eyes, I heard: „Poof, poof, poof!“

Three top (those damn tiny) silver buttons on my shirt loosen from the hole (I can be glad that no one fired eye) and I stood before the guests with bared breasts.

„What was that?“ Responded one girl.
„There will be continued?“ Laughed another.

Perhaps you can imagine how I felt!

„That was a bonus,“ I quickly turned buttons on my shirt and rapidly gave to them their room keys.
„A pleasant stay!“ I tried to save at least the remains of my dignity.

Well, I'm not too sure if I succeeded.


PS: Later that evening I all those buttons swapped!


Legální fotky z foto banky:
http://www.pixmac.cz/fotka/glitter/000068896551?download=70e10939908df5690c4f2b6ae09ad098
http://www.pixmac.cz/fotka/diferenci/000053775581?download=96446e826153477232e8b5554f0ae3c7

Žádné komentáře:

Okomentovat